Pracoval u silničářů celý život. Miroslav Puchmeltr se chystá do důchodu
Celý svůj produktivní věk pracoval u silničářů. Dvaačtyřicet let v jedné budově. Dnes je mu pětašedesát a bude odcházet do důchodu. Miroslav Puchmeltr pracoval na Ředitelství silnic Zlínského kraje ve funkci vedoucího oddělení majetkové správy pro okres Zlín. Položili jsme mu několik otázek.
Vy jste měl silničařinu v rodině. Jaké byly vaše začátky?
Pocházím z Trenčína. Můj otec byl ředitelem Okresnej správy ciest v Trenčíně. Absolvoval jsem stavební průmyslovku a již během studia jsem chodil do firmy svého otce na brigády. Dostal jsem se tam do kontaktu s lidmi, s mechanizací, poznal jsem tuto práci zblízka. Docela se mi líbila. A tak nebylo těžké u ní zůstat.
Trenčín byl sice sousední okres a měli jsme společnou republiku, ale přece jenom to už nebylo na Slovensku a v okrese Gottwaldov se mluvilo česky. Proč jste nezůstal v domácím prostředí?
Už celé období dvouleté vojenské služby jsem strávil v Čechách. Měl jsem u svých útvarů za úkol i hodně psát. Zkusil jsem to už tehdy česky. A když jsem se po vojně rozhodoval, kde přijmu místo, chtěl jsem se osamostatnit, aby to nebylo ve firmě mého otce. On znal lidi u zlínských silničářů, měli jsme družbu, a přimluvil se, aby mě přijali. Nastoupil jsem v dubnu 1974 u tehdejší Okresní správy silnic, která měla nově vybudovaný areál ve Zlíně U Majáku, a začal zde pracovat jako cestmistr pro západní část okresu. To bylo Napajedelsko, Ořechovsko, Machovsko, Otrokovicko, Zlínsko.
A už jste zůstal...
Od podniku jsem získal byt. Potom v roce 1982 jsem začal pracovat na technicko-správním úseku OSS. V roce 1983 jsem se v tomto regionu také oženil.
Když koncem roku 2001 vzniklo (se sídlem ve stejné budově) Ředitelství silnic Zlínského kraje, stal jste se zde vedoucím oddělení majetkové správy pro zlínský okres. Co tato práce obnáší?
Silnice II. a III. třídy jsou v majetku kraje. A jejich majetkovou správu zajišťuje příspěvková organizace ŘSZK. Největší část práce našeho oddělení spočívá v posuzování projektových dokumentací cizích stavebníků, jejichž stavby se nějakým způsobem dotýkají krajských silnic. Za ŘSZK se účastníme stavebních řízení. Často vyjíždíme i do terénu. Někdy také řešíme případy prací bez povolení, postupujeme v součinnosti se silničními správními úřady nebo i s policií. Řešíme případy, kdy dojde ke způsobení škody na krajských silnicích. Máme tu na ŘSZK dobrý kolektiv, vedení a vůbec podmínky pro pracovní výkon. Snad jen té administrativy, která souvisí se zákonnými normami a jejich novelizacemi, by nemuselo tolik přibývat. Na co dříve stačil jeden formulář, je teď zapotřebí pečlivě vyplnit formulářů třeba patnáct...
Už víte, na co se zaměříte po odchodu do penze?
Máme dům v Jasenné a kolem domu je stále dost práce. Budu moci jezdit častěji na chalupu na Slovensko. Ukáže to čas, čemu se budu věnovat. Teď si to ještě ani moc neumím představit. Vždyť jsem za život zaměstnání nikdy na žádnou delší dobu nepřerušil.
